Jde mi o knihu „Konec dějin a poslední člověk“ z konce devadesátých let minulého století.
Byl jsem potěšen příspěvkem Jiřího Nádoby https://www.respekt.cz/denni-menu/fukuyama-nevital-liberalni-konec-dejin-varoval-kam-se-zhyckane-lidstvo-pozene , když jsem zde četl větu „Fukuyama se rozhodně nemýlil tak, jak si dnes mnozí myslí. Právě naopak…“ a též s jeho odvoláním na zdroj Paula Sagara. Je pro mne jako první, kdo poukazuje na Fukuyamovo klíčové slovo „thymos“ (dnes už téměř zapomenutý pojem coby touha po uznání, 3. stránka lidské duše). První stránka duše dnes zajisté ve společnosti dominuje – především ekonomické otázky (u nás je např. preferuje „firemní spolek“ ANO – a ještě se sice přímo nehlásanou, ale zjevnou nemalou porcí „megalothymie“). Na blogu Respektu ponejvíce v této rovině argumentuje Josef Ježek. Připouštím, že „filosoficky“ by akceptoval i druhou, rozumovou stránku duše, více už zřejmě ne – už tím, že je naprosto odmítavý k Fukuyamově knize.
K tématu první stránky se řadí též bezpečnost – což u nás v Česku krajně (až zhoubně) hlásá SPD a také KSČM (ti ještě s jakoby nostalgickou motivací „isothymie“ – ale jak víme, ono komunistické proklamování rovnosti pro všechny platilo ovšem také s dodatkem: ale někteří jsou rovnější).
Druhou stránkou duše je rozum (jak uvádí Fukuyama). Na stránkách blogů Respektu jsou např. ty od Miroslava Krejčího, kdy omezující a konečný soud má prý míti jen kritické myšlení, dále ale už nic víc, rozum je jaksi suverén (a 3. stránka duše už zřejmě jaksi nemá opodstatnění). Negativních postojů ke knize F.F. je ve světě i u nás zajisté dosti, např. v komentářích blogu Respektu jsem zaznamenal i u Jonáše Chvátala, který poukazuje na důležitost globálních rizik u států, jako např. nerespektování státních hranic, vše je prý otázka kulturních a rozumových konstruktů – zjevně uvažuje ve stopách Huntingtona a jeho „Střetu civilizací“. Z kladných postojů k Fukuyamově knize jsem rád zaznamenal (kromě již dvou zmíněných, Nádoby a Sagara) ještě u Erika Taberyho, nicméně negativní postoje v ČR budou asi převažovat… (?! – což snad i koreluje s dnešní povolební většinou)
Jsem názoru, že bez (akceptování) této třetí (thymotické) stránky lidské duše, se všemi jejími funkcionalitami to s liberální demokracií (a lepší systém rovněž nevidím) nebude nadále zdárně „funkční“ či bude víceméně ohrožena zevnitř. Příběh této třetí stránky mně připadá – historicky vzato počínaje již od starých řeckých filosofů – značně nevyrovnaný a s časovými odmlkami – co se týče zájmu o ni. Její „existence“ je zřejmě nesporná, nicméně asi většině lidí (a možná zejména v dnešní „materiální době“) připadá jako marginální, ne-li vůbec iluzorní (prý jakoby jen téma poblouzněných filosofů?). Řekl bych, že je třeba o liberální demokracii (ideově) pečovat a spolu se vzděláváním poukazovat i na existenci této třetí stránky duše.
Je to již rok, kdy jsem se k tomuto tématu také již psal:
http://nepustil.blog.respekt.cz/rozdelena-spolecnost-ve-svetle-fenomenu-thymos/